Psal se rok 1942 a Komatsu mělo výhodu v rozsáhlých zkušenostech s výrobou zemědělských pásových traktorů G25 a G40. Jenže nikdo z konstruktérů Komatsu nevěděl, co znamená slovo buldozer, natož aby měl představu, jak takový stroj vypadá. Proto byla skupinka konstruktérů vyslána na tajnou misi do zahraničí, kde její členové na stavbách koukali po dozerech a podivovali se tomu, co všechno tyto stroje dokážou.

Po návratu se pustili do díla, aby v červenci roku 1943 mohlo Komatsu vyrobit sériový „Planýrovací stroj Komatsu Model 1“, jak zněl oficiální název prvního japonského buldozeru. Pro jeho základ byl zvolen traktor G40, jehož podvozek i motor vlastní konstrukce byly vyrobeny za použití vysokomanganové oceli známé z vojenských tanků. Čtyřdobý, vodou chlazený benzínový motor s rozvodem OHV, objemem 7,58 l a výkonem 37 kW při 900 ot/min se startoval ručně klikou.

Dozer o provozní hmotnosti 5500 kg měl na délku 3760 mm, na šířku 1800 mm a jeho výška činila 1850 mm. Za pozornost stojí hydraulicky ovládaná radlice, protože většina tehdy vyráběných dozerů měla stále ještě lanové ovládání. I americká armáda používala pro stavbu svých letišť lanové dozery.

Japonsko trpělo nedostatkem materiálu pro výrobu, protože s ním mimo fašistické státy nikdo neobchodoval. Z tohoto důvodu je velké množství dílů vyrobených z odlitků namísto svařenců.

Dozer G40 se vyráběl v závodě Awazu v mateřském městě Komatsu, a než skončila válka, bylo armádě dodáno 148 kusů, z nichž většina byla nasazena do války v Tichomoří.

V souvislosti s armádní objednávkou začalo Komatsu vyvíjet tři typy buldozerů. Z těchto tří nakonec jeden vybralo a ostatní dva zůstaly u prototypů. Přesto se však jeden z neúspěšných prototypů stal základem pro známý buldozer D50 vyvinutý po válce.

Dopady druhé světové války na Japonsko byly stále těžší a Komatsu pracovalo na vývoji větších buldozerů - vyrobilo několik dalších prototypů, nedosáhly však sériové podoby. Komatsu dokonce plánovalo i lehký dozer pro leteckou dopravu, jenž se však také nikdy nedočkal uvedení na trh.

Jediný dochovaný buldozer G40, který je nyní vystaven v Komatsu Techno Center v japonském městě Shizuoka, byl jako nový přepraven do jižního Tichomoří a posléze na Filipíny, kde Japonsko utrpělo těžkou porážku. Na konci války ho americká armáda společně s ostatní japonskou technikou pohřbila do moře. Později byl náhodně objeven na dně oceánu při hloubení plavební trasy a následně byl převezen do Austrálie, kde se na něm vystřídalo několik majitelů. V červenci roku 1978 ho uviděl ředitel místního zastoupení Komatsu pracovat na farmě na předměstí Sidney, díky čemuž se stroj dochoval až do dnešních dnů.