Nebyly na nich připraveny žádné upevňovací body a u jejich nosné konstrukce se nepočítalo s namáháním od nakladače a podkopu. Takto vzniklé výtvory byly sice výkonnější než parta chlapů s lopatou, ale chyběla jim vyváženost, dostatečná nosnost nakladače, dobrá rypná síla a uspokojivá hloubka podkopu.

Skupinu konstruktérů prvního amerického rypadlonakladače vedl strojní inženýr Elton Long, který dříve navrhoval těžkou mechanizaci pro American Tractor. To byla malá soukromá firma, která v padesátých letech minulého století vyvíjela hydraulické podkopové zařízení pro připojení ke svým pásovým strojům. A právě v té době, v roce 1957, byl American Tractor koupen firmou Case, jež shodou okolností pracovala na něčem podobném - vyvíjela prototyp kolového traktoru s nakládacím zařízením vpředu a podkopem vzadu.

Elton Long po spojení obou firem soupeřil s úsilím Josepha Cyrila Bamforda, zakladatele britského JCB, které od roku 1953 vyrábělo jedny z prvních rypadlonakldačů na světě. V soutěži o plně intergrovaný stroj však nakonec zvítězil Case, když 26. února 1957 představil první americký rypadlonakladač od jednoho výrobce, čímž model Hydra-Digger Loadall od JCB předehnal o několik měsíců.

Byl nazván Case 320, měl hmotnost 3470 kg a byl poháněn benzínovým motorem Case G-148 o výkonu 31,3 kW. Jednalo se o čtyřválec s objemem 2,425 litru (v kubických palcích je to 148 - odtud označení motoru). Základní nakládací lopata měla objem 0,3 m³ a maximální výsypná výška s ní činila 2,521 m při maximálním vyklopení 40°. Kromě nakládací lopaty byla k dispozici další přídavná zařízení, jako například paletizační vidle nebo jeřábovací rameno. Největší hloubkový dosah podkopového zařízení byl 3,808 m, přičemž ho bylo možno natáčet v rozsahu plných 180°. Výrobce dodával ucelenou řadu podkopových lžic až do šířky 96,5 cm. V roce 1959 uvedl Case první rypadlonakladač s dieselovým motorem, Case 420.

Počáteční zájem o rypadlonakladače nebyl kupodivu příliš výrazný. Pracovaly totiž na malých stavbách, kde v podstatě nahrazovaly ruční práci. Jejich popularita však díky zvyšování jejich spolehlivosti a dostupnosti postupně sílila a nakonec se staly důležitým a velice oblíbeným nástrojem pro provádění zemních prací nejen v Americe.