Z konstrukčního hlediska novou řadu M-Series charakterizuje především kabina posunutá směrem vpřed. Tento designový prvek jsme však už někde viděli, hodně patrný je například na smykem řízených nakladačích Komatsu. S tím souvisí i více hmoty za kabinou, nicméně nemyslím si, že by to pro člověka zvyklého na předchozí typy Bobcat byl nějaký problém, v praxi to zas tak výrazná změna není.

Tvar výložníku a vůbec celé konstrukce zajišťující vertikální zdvih dospěla do uhlazenější podoby, jež dle mého názoru více ladí s celkovým vzhledem stroje, který je v porovnání s předchůdci podstatně dynamičtější.

Provozní nosnost pásového smykem řízeného nakladače Bobcat T650 o hmotnosti 4282 kg je 1166 kg (bráno jako 35 % překlopného zatížení). Motorem je samozřejmě opět Kubota. Čtyřválec s typovým označením V3307-DI-TE3 o objemu 3331 cm³ poskytuje výkon 55,4 kW a nejvyšší krouticí moment 264 Nm při 1600 ot/min. V pracovní hydraulice proteče 87,1 l oleje za minutu, varianta High Flow do přídavného okruhu dodá až 115,5 l/min.

I když se T650 nabízí i v kolové verzi jako S650, byl stroj od začátku konstruován s ohledem na použití pásového podvozku. K dispozici jsou dva druhy pásového podvozku - standardní (pevný) a odpružený pomocí soustavy listových pružin (Roller Suspension). Pásy Bridgestone dodávané Bobcatu s exkluzivním vzorkem ve tvaru písmene C mají zajišťovat lepší ohebnost a trakci v blátě. Maximální rychlost pásového T650 je 10,6 km/h.

Kabina je zcela nová, ze starého typu v ní nezůstal kámen na kameni. A přesto se v ní „bobkeťáci“ budou cítit jako doma, kvalita zpracování je tradičně na vysoké úrovni.  Nová kabina nabízí o 5 cm větší vnitřní šířku. Mříž je zevnitř, díky čemuž se dobře zvenku umývají okna, ale co se týká odmlžení skel, musíme se spolehnout na vzduch proudící z výdechů topení. Promyšlený a výborně provedený systém posuvu bočních skel nabízí účinnou aretaci v pěti různých polohách, což  zabraňuje „chrastění“ okna v rámu po čase, kdy dojde k jeho „vychození“. Vstup do nové kabiny a výhled z ní podstatně vylepšily větší tvarované dveře s nižší nástupní hranou. Stěrač se přestěhoval z levého horního rohu dolů na střed, ve výhledu brání minimálně.

Co nepovažuji za příliš zdařilou inovaci, je umístění výdechů větrání a topení nahoře, dole není nic. Zde se zřejmě projevil americký přístup – důraz na řešení nezasklené kabiny bez topení na úkor řešení kabiny uzavřené. Starší typy měly výdechy smysluplněji umístěny dole v rohu. Ale i tak se kabina za chvilku celá vyhřeje, i když u nohou to trvá o něco déle.

Joysticky lze posouvat zároveň se sedačkou nebo zvlášť, což je vynikajicí i přesto, že područka u joysticků je osazena napevno. U joystickové verze je navíc vlevo dole držák na pití, který lze v případě potřeby sejmout.

Testovaný stroj byl vybaven standardním panelem, na přání lze však získat provedení s barevným panelem DeLuxe. Nové bobcaty nemají klasický 1-DIN  slot pro autorádio, v rámci příplatkové výbavy mohou být osazeny rádiem specifických rozměrů s logem Bobcat. Na to je třeba při objednání stroje pamatovat. I když, šikovné české ručičky… Reproduktory jsou montovány standardně a situovány jsou velmi příhodně vpředu dole, tedy nikoliv za hlavou, jak je to dnes obvyklé. Po levé straně se nachází praktická uzamykací schránka, kabinu v přítmí ozařuje diodové osvětlení, které po zavření dveří zhasne.

Pro posouzení ovládání mám k dispozici provedení s joysticky. Vzhledem k tomu, že reakce hydrauliky na pohyb elektrických joysticků nebyla u dosavadních bobcatů nijak závratná, zajímalo mě, jak se s tímto neduhem popasovala nová generace. I když je prodleva joysticků oproti starší verzi snížená, stále je to (i v tomto ohledu) klasický Bobcat. Joystickové řízení při změně směru jízdy chvíli váhá, co má vlastně udělat. Je to elektrika.

Stejně jako u dosavadních typů, po startu se musí zmáčknout zelené tlačítko, jinak nefunguje hydraulika ani pojezd. Verze s mechanickým ovládáním má přepínaní ruce – nohy, přičemž přepínače jsou umístěny na předních sloupcích kabiny. U pákového ovládání je k dispozici pouze ruční plyn,  u joysticků je plyn i na pedál.

Ovládání pojezdové rychlosti je vyřešeno opravdu detailně - můžete si nastavit procentuálně maximální rychlost. Když máte zadáno 100 %, jede stroj normální rychlostí. Stiskem tlačítka se symbolem šneka na levém joysticku lze však nastavit třeba jen 10 % a poté prostřednictvím spínače zajíc/želva přidávat nebo ubírat procenta dle potřeby.

Pracovní hydraulika funguje na jedničku. Při současném vysýpání lopaty se výložník nezpomalí, a pokud ano, není to znatelné. Kolébka na pravé páce/joysticku ovládá přídavný okruh. Ten lze buď aktivovat tlačítkem zepředu pro stálý průtok (zapnuto/vypnuto), anebo se dá průtok regulovat kolíbkou. Vpravo je přepínač želva/zajíc (pokud je stroj vybaven dvěma rychlostmi - joysticky jsou u obou provedení stejné).

Na vnitřní straně horní plochy každého z joysticků je přepínač pro přídavné zařízení s více funkcemi, například silniční nebo sněhovou frézu. Dají se ovládat až čtyři funkce. Jinými slovy, jedním tlačítkem se pustí olej do přídavného okruhu a dalšími tlačítky se ovládají jednotlivé funkce přídavného zařízení. Průtok se zvlášť nastavit nedá, je závislý pouze na otáčkách motoru.

Vypínatelné vyrovnávání dna lopaty při zvedání samozřejmě nechybí. Na přejezdy může být bezpečnostní hrazda zvednutá, pro práci musí být dole (jinak nefunguje pracovní hydraulika). Navíc je zde ještě zvláštní zámek pracovní hydrauliky, jeho využití ale díky shodné funkci s hrazdou nebude v praxi téměř žádné. Mnohem větší smysl dává červené táhlo na podlaze, díky kterému lze v případě poruchy spustit výložník jeho vlastní vahou dolů, aby bylo možno otevřít dveře a pohodlně opustit stroj. Parkovací brzda se při vypnutí motoru aktivuje automaticky.

Integrovaný panel s rychlospojkami přídavného okruhu má postranní ochranu před mechanickým poškozením a obsahuje přívod, zpátečku, lekáž a elektrickou zásuvku. Originální přídavná zařízení vyžadující přídavnou hydrauliku mají vlastní řídicí jednotku, díky které je nakladač rozpozná a případně automaticky aktivuje Hi-Flow. Pak už stačí jen přídavnou hydrauliku zapnout a člověk může začít pracovat.

Vzhledem k tomu, že pásové smykem řízené nakladače mohou být schváleny pro provoz na pozemních komunikacích, stojí za zmínku dodatkové vybavení pro komunikace. Světla pro jízdu na komunikacích jsou u T650 řešeny jako demontovatelné moduly. Standardní zadní světla, integrovaná v zadním víku, totiž nevyhovují evropským předpisům z hlediska obrysové vzdálenosti, a proto musí být na stroji duplicitně osazena ještě jedna sada světel. Ta vyčnívá do prostoru a je určena jen pro přejezdy, protože při práci by mohlo snadno dojít k jejímu poškození. Právě z tohoto důvodu je snadno demontovatelná. Přední světla pro jízdu na komunikacích jsou uchycená na tyčích zpětných zrcátek.

Otevřením zadního víka se získá přístup k mnoha servisním a kontrolním místům. Dostanete se ke vzduchovému filtru, měrce hladiny a nalévacímu otvoru motorového oleje, alternátoru, hrdlu palivové nádrže, akumulátoru, startéru, filtru motorového oleje, palivovému filtru a výpustné zátce motorového oleje. Spodní rám přesahuje směrem dozadu kapotu, čímž ji chrání před větším poškozením.

Přístupu nebrání chladiče, protože ty jsou tradičně umístěny vodorovně nahoře (zadní svislé víko může být z tohoto důvodu bez otvorů). Shora se nasává chladný vzduch, který se po svém ohřátí od chladičů vyfouká horizontálně umístěným ventilátorem bočními průduchy ven. Přes jistou genialitu tohoto zavedeného řešení je třeba zmínit i nevýhodu v podobě víření prachu z pásů kolem stroje, ke kterému dochází kvůli vyfoukávání vzduchu po stranách. Pohyb ventilátoru je ovládaný hydromotorem v závislosti na potřebě chlazení, což je technologie, která byla donedávna vyhrazena pouze velkým strojům.

Na závěr bych zmínil možnosti příplatkové výbavy, které jsou opravdu široké. Jedná se například o tlumení kmitů lopaty při přejezdech Ride Control, přídavná protizávaží pro zvýšení nosnosti, bezklíčový start, přepínatelné joysticky, hydraulický rychloupínač Power Bob-tach a mnoho dalšího.