Zmíněný pásový minidempr je v majetku stavební společnosti Zendulka z Bukovan u Olomouce, která rekonstrukci kostela provádí. Pan Zendulka potřeboval na svých stavbách používat něco jako je smykem řízený nakladač na pásech, vzhledem k cenám těchto strojů by si však takový nakladač musel půjčovat, a to i se strojníkem. Nakonec se rozhodl pro koupi minidempru Cormidi 100 s nakládací lopatou, kdy za cenu 270.000 Kč bez daně získal stroj, se kterým mohou pracovat všichni jeho dělníci a ke svému průjezdu mu stačí šířka 95 centimetrů. Právě při rekonstrukci kostela může tyto vlastnosti společně se zdoláváním bahnitého terénu využít naplno.

Šikovný Cormidi 100AC se šikovnou obsluhou nahradí minimálně tři pracovníky se dvěma kolečky a jednou lopatou, přičemž korba pobere obsah až šesti koleček. Na stavbě kolem kostela minidempr rozvážel 40 tun štěrku, díky lopatě všechno sám. Často však tyto minidempry pracují ve spojení s pásovými minirypadly. Díky malým rozměrům a hmotnosti pouhých 640 kg je možno minidempr převážet širokou škálou různých přívěsů.

Testovaný minidempr Cormidi 100AC byl osazen benzínovým motorem Honda GX 390 o výkonu 9,2 kW, přičemž je možno pořídit i vznětovou verzi s pohonnou jednotkou Lombardini Focs AE 12,2 kW, která je o cca 20.000 Kč dražší. Vzhledem k velikosti stroje a tudíž minimálnímu apetitu po pohonných hmotách (s benzínem se spotřeba pohybuje okolo 3 – 4 l/Mh) se zážehová varianta jeví jako vhodnější řešení, zvláště v dnešních dnech, kdy ranní teplota klesá pod 0°C. Nedostatek bych viděl v nádrži na benzín - má objem pouhých 4,5 l, takže vystačí jen na jednu až dvě hodiny práce.

Motor Honda, situovaný dole před chodidly obsluhy bez jakékoliv kapotáže (tu má jen dieselová varianta), se startuje elektricky otočným spínačem, který je umístěn přímo na motoru. Vlevo na opačné straně se nachází páčka sytiče. V případě, že máte vybitý akumulátor, nemusí vás to trápit, poněvadž motor lze nahodit také startovacím lankem jako sekačku na trávu.

Jakmile motor běží, je možno vystoupit na platformu za ovládací pult, chytnout se madla po jeho obvodě, levou pákou přidat plyn a dát se do práce.  Jízdu ve stoje, zvláště po členitějším terénu, pokládám za velice zábavnou. Přirovnal bych ji k jízdě na lyžích, kdy pružící kolena vyrovnávají nerovnosti a naklánění těla udržuje člověka ve svislé poloze při stranových výkyvech stroje. Madla bych přivítal tlustší a potáhnul bych je zdrsněným plastem nebo gumou, aby na nich ruka lépe držela a kontakt se strojem byl příjemnější. Ten, kdo by si chtěl k práci raději sednout, si může přiobjednat i sedačku. Je však třeba počítat s tím, že díky ní naroste délka stroje o 20 cm na 298 cm a práce už nebude taková „sranda“.

Vpravo od ručního plynu se nachází pět ovládacích pák, uspořádaných do dvou skupin. Levé dvě páky slouží k ovládání pojezdu (pravá/levá strana), trojice pák po pravé straně ovládá pracovní funkce. Pravá páka v této trojici pohybuje výložníkem nakladače, prostřední vysypává korbu a levá vyklápí lopatu. Zprvu mi vrtalo hlavou, proč nejsou páky lopaty a výložníku nakladače u sebe, proč mezi nimi zaclání páka vyklápění korby. Záhy jsem však zjistil, že pro nakládání materiálu do korby není s lopatou potřeba hýbat, stačí jen zvednout výložník a z druhé strany lopaty se materiál do korby ochotně přesype. Standardní konfigurace nakladače dokonce ani vyklápění lopaty neumožňuje, pro český trh je však vyklápění lopaty dodáváno vždy. Nevyužije se pro nakládání do korby, je však užitečné pro postavení lopaty do polohy radlice za účelem srovnávání terénu nebo nahrnutí materiálu.

Na ovládacím panelu najdete jen páky, žádné budíky ani kontrolky zde nejsou. Dokonce ani počítadlo motohodin, to je zahrnuto až mezi výbavou na přání. Prostě sekačka :-).

S ovládáním pomocí pák jsem neměl žádný problém, člověk si zvykne takřka okamžitě. Výrobce na přání dodává servoovládání, kdy lze s pákami pohybovat o poznání lehčeji, nicméně se domnívám, že takové zkomplikování stroje za to nestojí.

Při najíždění lopatou do hromady není přes korbu vidět břit, ovšem stačí se mírně vyklonit a podívat se bokem. Tímto způsobem lze kontrolovat obě strany lopaty. Všechny funkce, včetně těch, které asi nikdy navzájem kombinovat nebudete, lze provádět současně. Dle mého subjektivního pocitu má hydraulika více než přiměřenou sílu, a ani motor se po najetí do hromady nikterak nedusí. Hydrostatický pojezd je živen dvěma stavitelnými pístovými čerpadly s průtokem 2 x 32,4 l/min, zatímco do pracovní hydrauliky olej vhání zubové čerpadlo s průtokem 13,5 l/min, v provedení Hi-Flow 20 l/min. Pásový podvozek vlastní konstrukce obouvá pásy šíře 190 mm.

Co se týká příslušenství a přídavných zařízení, lze vybírat ze širokého množství. Místo lopaty lze osadit radlici, paletizační vidle, vrták, rýhovač, kladivo a podkop. Pod přizvednutou lopatu lze připojit zametač a mulčovač, místo korby míchačku na beton a rozprašovač. Pokud je stroj osazen okruhem pro připojení ručního zařízení, lze ho využít například na sbíječku nebo užitečné vodní čerpadlo.

Stávající konfigurace pana Zendulku uspokojuje - má vše, co potřebuje, takže o přídavném zařízení nepřemýšlí. Pokud by si však měl vybrat, možná by do budoucna uvažoval o kladivu.

Video z přípravy článku můžete shlédnout zde:
http://www.youtube.com/bagrycz#p/a/u/1/Z6B_OcaPtGc