VDS – co je to?

VDS je zkratka pro Vertical Digging System, česky vertikální hloubicí systém, který byl uveden na trh již v roce 1988, a u žádného jiného výrobce jej nenajdete. Systém VDS pomocí hydraulického válce přizvedává levou (či pravou, dle modelu stroje) stranu otoče, čímž umožňuje jednostranné naklápění nástavby až o 15°. Umožňuje tak hloubení ve svislém směru i tam, kde je podvozek rypadla nakloněn. Jedná se o volitelné vybavení stroje, kterým v současné době může být osazeno sedm typů rypadel o provozní hmotnosti 2 - 5,5 t. Kdo by měl obavu z větší složitosti stroje, může si být jistý, že na sklápěcí konzolu VDS dostane záruku 10 let, která se nevztahuje na hydraulický válec a hadice.

Zastavění dalšího prvku mezi podvozek a otoč se pochopitelně musí někde projevit. Když vezmeme testovaný typ 38Z3, VDS zvětšuje jeho výšku po kabinu o 65 mm na 2565 mm, transportní délku naopak o 53 mm snižuje (4747 mm). Maximální hloubkový dosah redukuje o 63 mm na 3290 mm, výsypnou výšku naopak zlepšuje o 170 mm na 3520 mm. Samozřejmě také zvyšuje provozní hmotnost stroje, konkrétně o 260 kg na 4050 kg. Náš stroj měl navíc přídavné závaží, čímž jeho hmotnost vzrostla na cca 4200 kg. Oproti standardnímu provedení jsme tedy díky VDS a protizávaží získali navíc přes 400 kg, což je nárůst opravdu nezanedbatelný.

Zajímalo mě, kolikpak se tak strojů prodá s VDS a kolik bez něho (u modelů, které jím mohou být vybaveny). Čísla hovoří sama za sebe: V České republice prodá dceřiná firma výrobce celých 100 % strojů s VDS, celosvětově se s VDS udá „pouze“ 73 %, avšak procento rok od roku stoupá. Příplatek za VDS činí v případě 38Z3 55100,- Kč, když se ale zahrne do některého z balíčků výbavy, vyjde jeho cena levněji.

Kromě systému VDS 15° a přídavného protizávaží o hmotnosti 150 kg (má tloušťku 5 cm, o které záď potom přesahuje přes pásy) byl náš stroj vybaven dlouhou násadou, hydraulickým rychloupínačem a hydraulicky naklápěcí svahovkou. Ta byla napojena na pečlivě zabudovaný okruh pro přídavná zařízení, zatímco hydraulický rychloupínač byl zásobován vlastním přídavným okruhem. Velmi komfortní řešení.

Jak se žije v krátké kabině

Sedí se vysoko, a to jak nad zemí (kvůli VDS), tak i v rámci kabiny. Radek si všímá potahu sedadla s delšími chlupy, ve kterých očekává hromadění prachu, chválu naopak pěje na stavitelné područky. I když jsou pojezdové pedály poměrně blízko, šlape se na ně díky vyššímu posezu dobře i dlouhánům. Přitom nad hlavou ještě zbývá spousta místa.

Slícování plastů v kabině by mohlo být lepší, provedení však působí hodnověrně. Ovládání čelního skla je snadné, jeho mechanizmus je jistý a robustní, dobře se drží v rukou. Spodní díl čelního skla je vyjímatelný, ale v kabině pro něj vyhrazen prostor není – nulový přesah zádě si žádá své.

Co se zajištění příjemného klimatu v kabině týká, napočítal jsem celkem 6 větracích výdechů - 4 vpředu a 2 vzadu. Teplota vzduchu větrání a topení se reguluje kruhovým ovladačem umístěným dole u podlahy na podestě pod sedadlem. To se nepovedlo. Příprava pro autorádio zahrnuje kastlík pod pravým oknem vzadu a dva reproduktory, umístěné tradičně nad zadním oknem.

O provozním stavu stroje informuje snad až příliš jednoduchý kruhový přístroj v zorném poli strojníka před pravým joystickem. V jeho centru sídlí analogový ukazatel stavu paliva, dokola obehnaný kontrolkami a naspodu doplněný o malý digitální displej s počtem motohodin. Toť vše, žádné další číselné údaje strojník na přístrojové desce neuvidí.

Naklápění VDS se v případě 38Z3 obsluhuje pohybem pravého joysticku do stran poté, co je tato funkce aktivována tlačítkem VDS umístěným před levým joystickem.

Otáčky motoru se ovládají páčkou vedle levé područky, zatímco páka vedle pravé područky slouží tradičně pro zvedání radlice. Nehostí však tlačítko želva/zajíc, toto tlačítko nenaleznete ani na páce pojezdu. Je umístěno mezi kolébkovými přepínači na boční palubní desce. Plovoucí poloha radlice k dispozici není.

Funkce automatického návratu do volnoběžných otáček samočinně navrací motor do volnoběhu po 4 sekundách, přičemž tuto funkci lze vypnout. Offset se ovládá pravým pedálem sloužícím standardně pro přídavný okruh poté, co bylo na levém joysticku zmáčknuto aktivační tlačítko.

Jak se s tím vlastně dělá?

Pod kapotou slyšitelně brumlá tříválec Yanmar 3TNV88 o výkonu 21,4 kW. Pracovní hydrauliku zásobují dvě stavitelná pístová čerpadla, přídavný okruh má na starosti samostatné čerpadlo zubové. Tedy jakýsi zlatý standard moderních minirypadel.

Když zaberete za joysticky, podkopové rameno je následuje tak, jak byste očekávali. Žádná přehnaná citlivost nebo naopak unylost. Prostě sednete a rypadlo se v tu chvíli stává vaší prodlouženou rukou. No nic, zajedeme na nějaký ten svah, abychom se podívali na ten vynález s velkým V na začátku.

Pojezd nohama je v 38Z3 opravdu příjemný. Na rozdíl od pojezdu ručního. Jeho páky totiž mají nadmíru dlouhý chod a při posunu zcela vpřed se ocitají těsně u čelního skla. Navíc strojník se u tohoto úkonu musí hodně předklonit. 38Z3 je zkrátka stavěn pro strojníky zvyklé jezdit na nohy, kterých je podle zjištění firmy Wacker Neuson znatelně více než těch, kteří svým rukám nedopřejí klidu.

Najedeme konečně na nějakou tu hromadu. A co nejvíc nakřivo, ať to stojí za to! Ták, a teď se pěkně nakloníme do roviny, cha chá! Ale copak, co se to děje? Jak to, že se naklápíme na druhou stranu ze svahu dolů? No jó, my jsme si najeli špatnou stranou! To se pozná člověk Neusonem nepolíbený – jak už bylo řečeno, VDS naklápí jen na jednu stranu. Zpátky a znova.

Tak a teď budeme frajeřit. Srovnáváme, srovnáváme… a jsme rovní. To je věc! Podvozek divže neklouže ze svahu a my pěkně v kabince ve vodorovné poloze, jakoby se nic nedělo. To je panečku luxus. Pěkně si můžeme rýpat, svahovat, hladce se otáčet ve vodorovné rovině a jsme tak krásně nad věcí… A nejlepší na tom je, že v náklonu můžeme i jezdit. To je teprve zábava.

Řekl bych, že v praxi musí být systém VDS návykový, určitě bych se rovnal i tam, kde by mě to předtím ani nenapadlo. Podélná svahová prostupnost je mnohem jistější a pohodlnější, strojník vždy sedí vodorovně a může vše pozorovat a řešit s chladnou hlavou.

A k čemu všemu konkrétně vlastně může být VDS užitečné? Kopáním rýh při naklonění rypadla ve svahu nebo jedním pásem na obrubníku to nekončí. VDS můžete využít i na rovině, například pro podkopání potrubí, demolice obezdívek kladivem…

Vím, vím, to vše zvládnete i nakloněním rypadla pomocí radličky a/nebo využitím offsetu. Při použití radličky však podvozek musí být natočen kolmo k linii stavby a rypadlo tedy musí při svém postupu opakovaně najíždět, kdežto s VDS jednoduše popojede dál a neporuší povrch pod sebou. Řekl bych to asi tak – jakmile VDS na rypadle máte, můžete si být jistí, že pro něj využití najdete.

Na svahovku elegantně nabereme další lžíce díky geniálně umístěným háčkům a přejíždíme o pár metrů dále, kde se naší šikovné čtyřtunce podíváme pod kabátek.

Potrápí nás pravidelný servis?

Rozměrná kapota pokrývající téměř celou polovinu nástavby je umístěna na plynové vzpěře a manipulace s ní je opravdu snadná. Všechno podstatné najdeme pod ní v dobrém dosahu, Radek si všímá jen horšího přístupu k dolévání oleje do motoru.

Ale to není vše – celou kabinu lze po uvolnění dvou šroubů sklopit do strany a podívat se, co se nachází pod ní. Těžká kabina se nejdříve nadzvedne integrovanou panenkou a následně se ručně doklopí. Sklopená kabina je jištěna ocelovým lankem, ale proti náhodnému zpětnému sklopení je třeba ji ještě zajistit ocelovou vzpěrou. Kromě hydraulických prvků a změti hadic si všímám akumulátoru, pro který pod kapotou už asi nezbylo místo.

Kvůli VDS máme tři mazací místa navíc: dva čepy + uložení pístní tyče hydraulického válce, jehož spodní uložení mazáno není.

Závěr

Wacker Neuson 38Z3 VDS je rypadlo, které si strojník oblíbí, i kdyby nemělo VDS. Ale nemít ho by byla velká škoda. Dokáže ušetřit spoustu času a nadměrně vykopaného materiálu, strojníkovi navíc přináší více komfortu a bezpečí, a to i při uvážení vlivu VDS na ostatní parametry a vlastnosti stroje. Wacker Neuson 38Z3 VDS zkrátka stojí za vyzkoušení.