Kubota je určená pro komunální práce, práce na zahradě, ale vypomáhá i na stavbách. „Teď při stavbě chodníku například převážím podloží s bahnem. Před tím to chlapi dělali s lopatama, ale když zapršelo, všichni se tu boří, tak jsem nastoupil já. Kubota nemá tady v tom měkkém mazlavém terénu problém a nekloužu, ani když jezdím s nákladem do kopce,“ popisuje strojník Krumnikl.

Do kopce nakladač pohání tříválcový motor Kubota D1105-T o výkonu 23,5 kW. „Před Kubotou jsem měl Avanta a ten lítal do kopce úplně stejně," říká strojník.

Co se týče zvedání materiálu, překlopné zatížení je u Kuboty 950 kg v přímém směru. Výsypná výška na čepu je u Kuboty 282,5 cm, u Avanta o 17 cm vyšší. Vnitřní poloměr zatáčení má Kubota 118 cm, Avant 90 cm. V kloubu Kubota zatočí o 45°, výkyvný úhel v kloubu je 6,3°.

Nakladač Kubota RT 210 může do provozu jen se silniční výbavou, která je ale dodávána spolu se strojem a zahrnuje automobilové osvětlení. Nejvyšší rychlost, kterou zvládne je 18 km/h, tedy 7 km/h pod přístupný limit. Pro případ převážení má nakladač vzadu pod motorem a vepředu mezi koly úvazová oka.

Pozor na naftu

Zadní kapota se vyklápí směrem dozadu, a přestože se téměř všechny servisní přístupy musely natěsnat do celkem malého prostoru, přístup k nim je dobrý. Hned na kraji po levé straně je přístup k nádrži hydraulického oleje i s měrkou hladiny.

Vzduchový filtr je přístupný zprava, kapalinové filtry z opačné strany. Ke všem se bez problémů dostane i strojník s malou postavou.      

Uzamykatelné víko palivové nádrže se nachází po levé straně výložníku. „Jeho umístění moc nechápu. Při tankování totiž docela zavazí uchycení světla. U Avantu, který má nádrž z boku, byl přístup lepší,“ ukazuje strojník. Víko nádrže má ale podle něj i další mouchy. „Moc netěsní, takže když je nádrž plná a já jedu terénem, vytéká kolem víka nafta,“ svěřuje se.

Zima na nohy

Pokud se u otevřené kabiny nakladače dá vůbec mluvit o interiéru, je velmi minimalistický. Téměř veškeré ovládání, ale i startér a pojistky najdeme na sloupku volantu. Kolem sloupku je také zbudována palubní deska, které dominují tři kulaté ukazatele. Krajní, analogové, ukazují teplotu motoru a množství paliva. Prostřední, digitální, počítá provozní hodiny. V řadě nad ukazateli, ale i vměstnané mezi nimi, jsou velké barevné kontrolky. Kromě klasických ukazatelů světel a podobně jsou užitečné především šipky, které ukazují, zda je aktivovaný pojezd vpřed, nebo vzad. Bohužel jsou právě tyto dvě kontrolky umístěny hned za volantem, takže strojník si jich nemusí na první pohled všimnout. Poloha samotného sloupku volantu jde upravit pomocí páčky na jeho levé straně. Na obou předních rámech kabiny jsou připevněna velká zpětná zrcátka, která dobře pokrývají okolí nakladače.

Vpravo vedle volantu je několik spínačů například pro výstražná světla. Světla, včetně směrovek, a klakson ovládá páčka po levé straně.

Joystick kolébkovým tlačítkem přepíná pojezd dopředu a dozadu, v prostřední pozici je neutrál. Na přední straně joysticku je tlačítko pro volitelný elektricky ovládaný přídavný okruh. Pokud je tlačítko sepnuté, joystick ovládá pohyby doleva a doprava tuto funkci.

Přídavný okruh, který je ve standardním vybavení, se nejprve musí aktivovat přepnutím ventilu na výložníku. Poté se ovládá malou páčkou za joystickem.

Druhá páčka za joystickem ovládá čepy, které uchycují přídavné zařízení.

Po pravé straně vedle sedadla jsou spínače ovládající střešní pracovní světla, u verze nakladače RT 210D s prosklenou kabinou je také ovladač stěrače a jeden z několika výdechů vzduchového chlazení nebo vyhřívání. Parkovací brzda je po levé straně sedadla.

Sedadlo má hladký povrch, který byl do otevřené kabiny správná volba. Bahnu a nečistotám uvnitř stroje se totiž strojník nevyhne a z měkkého textilního potahu by se dostávaly špatně, nemluvě o držící se vlhkosti. Nastavit jde odpružení sedadla, sklon opěradla a sklon područek. Dveře provizorně nahrazuje výklopná pojistka v úrovni ramen.

Jak pohodlnost posedu, tak držení joysticku si strojník chválí. S celkovým komfortem je to ale horší. „Vím, že existuje i verze nakladače s prosklenou kabinou, ale dá se jen těžko předpokládat, že s touhle neprosklenou se pracuje jen v létě. V zimě mi hrozně fouká na nohy. Stálo by za to, kdyby kolem pedálů alespoň do výšky kotníků byly nějaké zábrany. Sice by se o něco hůř čistila podlážka, ale zato by se dovnitř dostávalo míň nečistot od předních kol a lopaty,“ uvažuje Krumnikl.

Sezónní práce

Že by kolový nakladač Kubota RT 210 dokázal zajistit strojníkovi komfort jako nakladače vyšších váhových kategorií, asi nikdo neočekává. Strojníky bez vysokých nároků naopak potěší ladnost a vytrvalost, s jakou se pohybuje v horších terénech, i když mu u toho sem tam ukápne nafta. Při teplém počasí odvede kus práce na stavbě i na zahradě, pro práci v zimě ale, alespoň ve verzi bez kabiny, dělaný není.