Původ v zemědělství

Dá se tedy říct, že Wacker Neuson WL 36 užitečně vyplňuje volné místo na trhu. Je to vlastně Weidemann 2070 CX50 upravený pro stavební použití. Když se to řekne takto, zní to sofistikovaně, ale skutečnost je prostá – jedinou změnou je, že reverzní ventilátor byl nahrazen ventilátorem bez zpětného chodu, který je poháněn klínovým řemenem od motoru. Vlastně promiňte, ještě je zde jedna změna – Weidemann je červený, kdežto Wacker Neuson žlutý.

Pod kapotou pracuje čtyřválcový motor Perkins o výkonu 35,7 kW. Pohon nakladače je pochopitelně hydrostatický, k dispozici je 100% uzavíratelná uzávěrka diferenciálu. Brzdový pedál je vybaven funkcí „inch“, což znamená, že se při jeho stlačení převádí část hydraulického výkonu plynule z pojezdu do výložníku nakladače. Nápravy jsou uloženy pevně, jejich vzájemný výkyv řeší kloub řízení, který je současně i kyvným kloubem - u takto malých nakladačů běžná věc.

Kabina místem nehýří…

Kabina má poměrně výraznou slabinu v minimálním místě nad hlavou strojníka. I když v této kategorii strojů můžeme být vlastně rádi, že vůbec nějakou kabinu má, je to škoda. Podle mě je to dáno tím, že se jedná o nakladač odvozený ze zemědělského stroje, kde hraje důležitou roli průjezdná výška, která konkrétně u WL 36 činí 2310 mm.

Horní část sloupku volantu je naklápěcí. Plechová konzola joysticku se posunuje společně se sedadlem - je k němu přidružena napevno. Joystick se drží příjemně a jistě a nachází se na něm řada ergonomicky umístěných tlačítek. Jezdcem nahoře se pohodlně volí směr jízdy, vedle něj je tlačítko želva/zajíc, předními dvěma tlačítky se ovládá přídavný okruh či hydraulický rychloupínač. Malá páčka vedle joysticku slouží pro proporcionální ovládání dalšího přídavného okruhu.

Přístrojová deska hostí tři klasické analogové přístroje: stav nádrže, otáčkoměr a teplotu oleje. Ve spodní části otáčkoměru se nachází malý digitální displej, který zobrazuje počet motohodin. Mezi tyto ukazatele jsou v půlkruhu rozhozeny kontrolky ostatních funkcí a upozornění.

Úložné místo v kabině vhodně doplňuje konzola nad levým předním blatníkem, která slouží jako nosič pro skříňku s nářadím. V našem případě byl ale držák prázdný.

…ale lze ji odklopit

Kabina však má jednu vlastnost, která stroj poněkud odlišuje od hlavního proudu. Po uvolnění dvou šroubů ji lze za pomoci integrované ruční pumpy odklopit do strany. Pod ní uvidíme hydraulická čerpadla a rozvaděč, zatímco akumulátor je ukrytý pod samostatným poklopem přišroubovaným za levým blatníkem. Pro ostatní běžné věci stačí odklopit zadní laminátovou kapotu, pod níž je vše snadno dostupné. Zajímavé je, že kabinu sklopnou do strany představil Weidemann poprvé už v roce 1994 a od té doby ji od něj zkopírovala řada jiných výrobců.

Výložník míří vzhůru. Strmě.

Nakladač je na svou velikost a šířku poměrně dlouhý. Standardní zubová lopata, kterou byl náš stroj vybaven, se nachází daleko vepředu. Když už na parametry stroje nahlížíme v poměru k jeho velikosti (jak jinak), je třeba říci, že nakladač exceluje ve výšce zdvihu. Čep lopaty se dokáže katapultovat na úroveň 3,24 m, čímž překonává i o dost větší stroje. Ovšem břit vyklopené lopaty se v nejvyšší pozici ocitá pouze 296 mm před předními koly - z malého stroje velký zkrátka neuděláte.

Wacker Neuson WL 36 disponuje PZ kinematikou, která sestává z klasické Z-kinematiky kombinované s krátkým paralelogramem u lopaty. Výhoda Z-kinematiky v podobě dobrých rypných sil tak zůstala zachována, zatímco paralelogramová část se stará o vedení lopaty v konstantním sklonu alespoň v části její trajektorie. Dvouramenný výložník je úzký, jeho ramena jsou blízko u sebe a i díky tomu je výhled na lopatu bezproblémový.

V terénu a v hromadě

Během své nedlouhé interakce s nakladačem jsem získal následující poznatky. Trakce při zajíždění do hromady je skvělá, i po aplikování inche zbývá na pojezd dostatek výkonu, navíc řada strojníků inch ani využít nemusí. Výložník i s lopatou poslouchají joystick na povel, jen se mi zdálo, že zaklopení lopaty by mohlo být větší, protože při nabrání pořádné čepice písku mi při přejezdu nerovností propadal písek mezi zuby na zem.

Co se jízdy po kamenech a nerovném terénu týká, těžko si lze stěžovat. Shodou okolností jsem hned poté usednul do smykem řízeného nakladače a mohu konstatovat, že tento náhlý přechod z plavné jízdy do poskoků a přísunů mi neudělal vůbec dobře. Kloubák je zkrátka kloubák.