Tlak a průtok oleje v hydraulice si totiž může strojník naprogramovat podle sebe a bagr si jeho nastavení, stejně jako nastavení dalších uživatelů, zapamatuje. Podle preferencí řidiče, nebo používaného nástroje se tak může 11,6 tun těžký stroj měnit z mírného beránka v dravce.

Nejmenší z kolových rypadel ze stáje Liebherru pohání vznětový motor Deutz TCD3.6L4 o objemu 3,6 litrů. S ním A910 splňuje emisní normy IIIB, aniž by potřeboval filtr na čištění spalin z motorové nafty. „Místo toho má bezúdržbový oxidační katalyzátor. Na přání zákazníka ale lze stroj vybavit i filtrem pevných částic,“ upozorňuje regionální zástupce Liebherru pro severní Moravu Juraj Čech.

Maximálního výkonu je motor schopen už při nízkých otáčkách. Na rozdíl od starších modelů, kdy byl motor uložený vzadu napříč, ho nyní výrobce přemístil podélně po směru jízdy. Tím dosáhl zkrácení délky a poloměr otáčení zádě se dostal na 1600 mm. Oproti konkurenčním strojům podobné výkonnostní a váhové kategorie ale A910 poloměrem otáčení zádě výrazně nevyčnívá, například proti Wackeru Neuson 9503 má A910 poloměr otáčení větší o 50 mm.   

Sériově je rypadlo vybaveno přestavitelným výložníkem na otočném kozlíku a 1,85 m dlouhou násadou. Dovybavit je ho možné o plně automatický rychlovýměnný systém Likufix, se kterým může strojník vyměňovat mechanické i hydraulické nástroje přímo z kabiny.

O bezpečnost výložníku se postaraly hydraulické zámky na zvedacím válci, přestavovacím válci a válci násady. Při prasknutí hadice tak nemůže spadnout rameno, nebo vypadnout lžíce. Zámky jsou navíc ovládané nízkotlakem, takže zbytečně nezpomalují práci ani nezahřívají olej.

Podvozek

Zadní náprava podvozku je pevná, přední kyvná s možností aretace. Ukázkový stroj má sice vepředu radlici a vzadu patky, ale požadovanou variantu podpěr si může určit přímo zákazník.  „Podvozek může být vzadu opatřen podpěrným štítem, děleným štítem nebo patkami,“ informuje technik Tomáš Prokop. Patky se ovládají zvlášť, aby vyrovnaly rozdíly v terénu, například když rypadlo stojí jednou stranou na silnici a druhou na chodníku.

Volitelné řízení všech kol usnadňuje manévrování v úzkých prostorách. Otočným voličem lze přitom volit mezi třemi režimy z řízení přední nápravy na řízení všech kol nebo krabí chod po diagonále. Pro delší přesuny po veřejných komunikacích je stroj vybavený tempomatem.

Údržba ze země

Velká kapota motoru, která se otevírá po celé délce pravé strany stroje, umožňuje rychlý a snadný přístup ke všem servisním bodům. Každodenní údržbu můžou alespoň vyšší strojníci provádět přímo ze země. Při čištění jednotky chladiče je potřeba odklopit klec s ventilátorem. Ta na jedné straně drží na pantu, na druhé je potřeba odšroubovat dva šrouby. Ventilátor je regulovatelný automaticky podle teploty motoru, vody, nebo toho, zda je puštěna klimatizace. Proporcionálně si ho řídí sama jednotka.

Pro co nejdelší dobu používání hydraulického oleje je do hydraulické nádrže jako sériové vybavení instalována magnetická tyč, kterou lze v případě potřeby snadno vyčistit. Běžné údržbářské práce na hydraulice lze provádět bez vypouštění oleje. Stroj má standardní uzavírací ventil pro odpojení olejové nádrže z hydraulického systému. 

„Vzduchový filtr elektronicky sleduje čidlo a potřebné řešení se zobrazí na displeji,“ podotýká Prokop. Filtr se čistí vzduchem a je potřeba ho měnit každých 500 motohodin.

Levá kapota ukrývá v kovové skříňce dva akumulátory, každý o 12 V. Umístěný je zde i centrální rozvod mazání se zásobníkem vazelíny. Mazání probíhá za chodu stroje, takže obsluha kvůli němu nemusí přerušovat práci. Po spuštění centrálního mazání vevnitř automaticky začne rotovat vrtulka, která vazelínu odvzdušňuje. „Kdy je potřeba mazat, pozná čidlo, a mazání spouští vždy jen nakrátko, ale zato třeba desetkrát denně. Zbytečně se tak nespotřebovává vazelína, která by pak odkapávala na zem a škodila životnímu prostředí. Intervaly mazání si může navolit na displeji sám strojník. Pokud někde nečistota ucpe pouzdro a mazadlo nemůže proniknout, čidlo to okamžitě nahlásí a chyba mazání se objeví na obrazovce v kabině,“ popisuje Prokop.

Mezi zásobníkem vazelíny a akumulátory najdeme ovládání od tankovacího čerpadla nafty. Hadice, kterou může řidič čerpat palivo z přistaveného sudu, je zevnitř přichycená na odklápěcí kapotě.

Přístup na nástavbu je u Liebherru A916 jen zleva. Strojník musí vylézt za kabinu, kde vedle palivové nádrže najde i olejovou. Z ukazatele tu vyčte hladinu oleje přes olejoznak. Přístup k výměně hlavního filtru hydraulického oleje a výměně hydraulického oleje při té příležitsti je složitější, odmontovat se musí celý kovový dekl, který drží na několika šroubech. „To se ale naštěstí nedělá často, většinou jen když upadne hadice,“ uklidňuje Prokop. Jinak se pravidelně odšroubovává co 2000 motohodin.

Pod ukazatelem oleje se nachází servoblok, kde se tvoří tlak do joysticku. „Nalevo od něj je hlavní hydraulický rozvaděč s hadičkami s nízkým tlakem,“ ukazuje strojník.

Vpravo za kabinou se uživatel dostane doslova nad otočovou převodovku, přesný střed rotace horní části stroje. „Skládá se za tří částí. Spodní dvě převádí vysoký a střední tlak, horní převaděč je elektrický,“ vysvětluje Prokop.

Kabina

Uvnitř se dá určitě ocenit celoplošné výklopné okno, které při odklopení odkryje celou přední stranu kabiny a vsune se dovnitř nad řidiče. „Tím odpadá potřeba středového sloupku v předním okně, na který si řidiči často stěžují,“ upozorňuje strojník. Při převrácení chrání obsluhu bezpečnostní systém ROPS a pro průjezd nepřátelským územím je stroj volitelně osazen neprůstřelnými pancéřovými skly. Ty jdou navíc stisknutím jednoho tlačítka odmrazit, nebo odmlžit.

Vyhřívané sedadlo na vzduchovém polštáři se dá objednat i v klimatizované verzi. I v té základní k němu patří opěrka beder a hlavy. Vzduch z klimatizace lze ovládat zvlášť pro oblast hlavy, hrudi a nohou. Pohyb za sebou sleduje řidič přes zadní kameru na sedmipalcovém dotykem ovládaném barevném displeji. „Neslouží ale jenom jako obrazovka. Dá se na něm nastavit všechno od jazyka ovládání, rádia, kalendáře, časového pásma a ovládání klimatizace až po intervaly mazání nebo přímo po chod stroje,“ popisuje. Zvlášť sympatická je možnost nastavení dravosti pojezdu a rychlosti pohybu pracovní části stroje. „Každý uživatel si může navolit vlastní nastavení, podle kterého se bude rypadlo řídit. Pro sebe si navolím nastavení ‘mazák‚ a naprogramuju ho tak, aby výložník reagoval na pohyb joysticku silně a razantně. Vám ho můžu naprogramovat ‚na kočičku‚ a výložník i lžíce budou na pohyb joysticku reagovat jen pomalu a pozvolna,“ vysvětluje. Stroj si dokáže zapamatovat až deset módu pro různé uživatele, nebo pracovní náčiní.

Rádio se dodává s přehráváním CD nebo MP3. Strojník může využít i vstup pro připojení externího zařízení.

Za bezpečnostní pákou vedle levého joysticku se nachází ještě jedna. Tou řidič ovládá patky. „Nejprve si ale musí na ovládání nastavit, zda chce pohnout levou či pravou patkou, nebo radlicí. Co z toho je zrovna aktivováno, uvidí na kontrolkách napravo,“ vysvětluje strojník.

Závěr

S možností nastavení deseti módů rychlosti a prudkosti stroje, dokáže být kolové rypadlo Liebherr A910 přátelské k řidičům nejrůznějších zkušeností, povah i požadavků. Na první pohled přetechnizovaný ovládací panel na obrazovce je intuitivní a uživatel rychle pochopí, jak přes displej ovládnout vše přes mazání po klimatizaci. Pro strojníky menšího vzrůstu může být problém například výměna vzduchového filtru. V porovnání s ostatními „vychytávkami“ A910 je to ale jen banalita.