Univerzálnost však šetří počáteční investici do zařízení, a tak se nyní drapák musí zuby nehty držet také v podmínkách, na které nebyl stavěný. Jak po tomto nasazení vypadá a jaké jsou s ním zkušenosti, jsem se vydal zjistit do lesa u obce Vysoké Pole nedaleko Valašských Klobouk.

Drapák, který má šířku 1740 mm, zde v chladném sychravém počasí konal službu na malém teleskopickém manipulátoru JCB 527-58 Agri. Firma pana Blažka ho používá na vyvážení klestu, manipulaci s kmeny stromů, vytrhávání menších pařezů a v neposlední řadě i jako tlačné vozidlo při vyprošťování kolového traktoru Valtra s vyvážečkou.

Se svým pohledem na drapák mě seznámil přímo strojník, který s ním pracuje, pan Salajka. Líbí se mu jeho robustnost, odolnost a spolehlivost. Osazuje jej na originální rychloupínač JCB, který přetvořil z hydraulického na odolnější mechanický. Čas od času vyměňuje drapák EBF za nakládací lopatu.

Míra rozevření drapáku je více než dostatečná. Větší rozevření by už nemělo smysl, protože při naplnění drapáku při plně vysunutém teleskopickém výložníku by se malý manipulátor převrhnul. Ostatně už teď má co dělat, když si pořádně nabere.

Teleskopický výsuv výložníku strojníci při práci s drapákem využívají takřka nepřetržitě. A to nejen pro snadné nabírání, ale i kvůli lepšímu výhledu na práci. Když je výložník zasunutý, strojník toho zkrátka moc nevidí.

U drapáku nesmí pan Salajka samozřejmě zapomenout připojit hydraulické rychlospojky, aby fungovalo jeho zavírání. Když přídavný okruh sepne na joysticku svého JCB při zastaveném motoru a s klíčkem v zapalování, okruh se odtlakuje a práce s rychlospojkami je snadná.

Spodní zuby si zaměstnanci pana Blažka sami prodloužili hardoxovými výpalky, aby zlepšili záběr drapáku u země. Nejdřív to nevypadalo vůbec špatně, ale zuby jsou tak dlouhé, že během práce dochází k jejich ohýbání – před směnou je například zub ohnutý doprava, po směně doleva. To zní skoro až děsivě, nicméně při práci to žádný problém nepředstavuje a ani k lámání nedochází. Pouze pohled na pidlozubou čelist může v nezasvěceném pozorovateli vzbudit rozpaky. Nicméně o této úpravě výrobce neměl ponětí, z jeho dílny by to vypadalo jinak.

Co na práci naopak vliv má, a to zásadní, jsou hydraulické válce zavírání čelistí. Jak už jsem psal na začátku, není to klasický drapák na kulatinu. Pístnice nedokáží vyvinout dostatečný tlak, aby přidržovač dovřely při plném naplnění drapáku různými neforemnými dřevinami. Při takovém zatížení je potřeba prvním nárazem přidržovače obsah zmáčknout a poté drapák opět otevřít a znovu zavřít. Jedině tímto způsobem dojde k dostatečnému sevření pro bezpečný převoz změti rozmanitých kmínků, větví, pařezů apod.

Za menší pochybení lze označit nedostatečné zabezpečení hadic. Ano, je to složité, protože hadice musejí mít volnost, aby umožnily plnou trajektorii vyklápění spodního roštu drapáku. Výrobce sice zajištění hadic pozornost věnoval, zadní čelo vybavil navařenými držáky se závlačkou, ovšem při divokých manévrech v drsné přírodě závlačky vypadly.

Jako druhý bod k možnému zlepšení bych viděl navaření ochranných límců kolem maznic na okách pístních tyčí. Bez nich jsou maznice vystaveny poškození či utržení. Opět zde sehrála roli nesnadná stáž v lese a na recenzovaném kousku už z maznic nezbyla ani jedna.

Na druhou stranu je třeba říct, že EBF vyrábí přídavná zařízení na míru dle požadavků konkrétních zákazníků, a to i ve vztahu k plánované pořizovací ceně. Z tohoto pohledu zatím splnilo zařízení zvané drapák na klest zadání na jedničku.