Od standardní produkce se zkoumaný exemplář odlišoval firemní oranžovou barvou SÚS Znojmo – v komunálních službách má u nás Manihoe úspěch pro nadstandardní nakládací dosah v kombinaci se schopností provádět výkopové práce do hloubky 6 metrů.

Člověk se při pohledu na Manihoe neubrání srovnání s traktorovým rypadlonakladačem. V tomto ohledu působí Manihoe mohutně, rozvor a celková délka stroje jsou v porovnání s traktorbagrem o mnoho větší. Pod pravým víkem kapoty se skrývá chladič motoru, kondenzátor klimatizace, palivová a hydraulická nádrž a také měrka množství oleje v převodovce. Koncepce Manihoe s teleskopickým výložníkem nakladače uprostřed a motorem vlevo se zřejmě osvědčila, neboť i nedávno představený prototyp Manitrac je Manihoe podobný, pouze nemá vzadu podkop.

Kabinu pro Manihoe dodává CNH, uvnitř nepoznáte rozdíl od starších rypadlonakladačů New Holland s pákovým ovládáním podkopu a manuální převodovkou Powershuttle. Odlišná je pouze rukojeť páky ovládání nakladače, na které jsou čtyři barevná tlačítka pro výsuv teleskopu a přídavný hydraulický okruh. Při zvedání zůstává dno lopaty ve vodorovné poloze díky kompenzačnímu hydraulickému válci, který je umístěn téměř paralelně se zvedacím válcem výložníku.

Dodavatelem podkopového zařízení je rovněž koncern CNH. Pod rámem příčného posuvu je pod zadním rozvaděčem dobře vidět malý chladič hydrauliky. Klasické traktorbagry mívají tento chladič pod přední maskou, kterou však Manihoe vzhledem ke své konstrukci postrádá. Na podkopu je přímo z výroby umístěn mechanický rychloupínač od francouzské firmy Magsi. Jedná se o rychloupínač, který pracuje s běžnými lžícemi, jež byly původně určeny pro pevné osazení na čepy. Podkopové lžíce jsou zaměnitelné s rypadlonakladači New Holland.

Naopak přední rychloupínač na nakladači, to je „čistokrevný“ Manitou, kompatibilní napříč všemi manipulátory této značky. Jeho zajištění se provádí pomocí dlouhé tyče, kterou lze po odjištění odložit do praktického držáku na výložníku. Když jsem u těch praktických věcí, musím vyzdvihnout schránku na nářadí, která je opravdu objemná. Je umístěna na levé straně pod vstupem do kabiny.

Pojezd je řešený stejně jako v traktorbagrech, jedná se o hydrodynamický pohon s měničem kroutícího momentu, mechanická převodovka řazená pod zatížením má 4 rychlosti vpřed i vzad. Přestože má podvozek 4x4x4 s nápravami Spicer dlouhý rozvor a přejezdy jsou tak poměrně plavné, je možno stroj ještě dovybavit systémem odpružení výložníku CRC (Comfort Ride Control). Podobně jako u ostatních strojů Manitou je maximální rychlost udávaná v TP a nalepená na stroji poměrně nízkých 25 km/h. Možná se tak děje kvůli ulehčení schvalovacích procesů, protože Manitou Manihoe MLB625 T dokáže ve skutečnosti uhánět téměř 40 km/h.

Konečně na závěr uvádím hlavní technické parametry: