Po chemičce v Kaznějově jen zašumělo
Sladký i kyselý, trochu nepříjemný, ale určitě fascinující. Pocit, který si vybaví každý, kdo si v mládí sypával Vitacit ze sáčku přímo na jazyk, se podobá pocitu, když sledujete, jak továrnu, kde se tento šumivý prášek roky vyráběl, srovnávají demoliční stroje se zemí.
Fascinující technika ve spojení s nostalgií se mísí v bývalé chemičce Lachema v Kaznějově nedaleko Plzně. Byl to jeden z nejstarších chemických podniků a zároveň jeden z největších světových producentů kyseliny sírové a citronové. Legenda praví, že Vitacit vznikl právě tak, že jeden z místních zaměstnanců nasypal do míchačky na beton kyselinu citronovou a obrovské množství cukru.
Demolici dostala na starost společnost Biggest, která mimo jiné provádí demolice objektů a recyklaci stavebních odpadů včetně následné likvidace. „Majitelé si většinou uvědomí, že cena železa, které je součástí stavby vychází na víc peněz, než demolice. A tak nechají objekt zbourat,“ říká jednatel Biggestu Robert Beneš.
Stejný případ je to i s Lachemou Kaznějov. „Rozebereme budovy a majitel potom železo rozprodá,“ popisuje Beneš. Na demolici vyslala firma čtyři rypadla, nakladač a čelisťový drtič. „O finální úpravu ploch po budovách se stará dozer Caterpillar D6N a zemařský válec Bomag BW211,“ vypočítává stavbyvedoucí Martin Holub.
U podobných projektů podle něj bývá problém s tím, se často ani majitel nemá o pozemku přehled a plánky prostor jsou bůhvíkde. Potom může být demolice i nebezpečná. „Tady v Kaznějově se nám stalo, že se jedno rypadlo částečně propadlo do podzemní šachty, o které jsme vůbec netušili. Naštěstí se nikomu nic nestalo a pomocí druhého rypadla se nám ho podařilo zase vyprostit,“ popisuje stavbyvedoucí.
Nyní je první část demolice u konce. Strhávání dalších budov začne v příštích měsících. „Komíny to hned tak nebudou, v těch žádné zpeněžitelné železo není,“ směje se Beneš. Jeho firmu na místě čekají ještě dvě etapy demolice. Pokud nenastanou komplikace, hotovo má být ještě letos na podzim.
Foto: Martin Holub, Anna Fajkusová
Text: Anna Fajkusová
Komentáre
Aby ste sa mohli vyjadriť, prihláste sa alebo si vytvorte užívateľský účet.