„Zpočátku jsme mysleli, že budeme zatloukat spíše dřevěné piloty v neúnosném území kolem vody, protože zařízení má boční úchop a je schopno chytit i kulaté piloty. Nakonec se většina práce točí okolo klasických ocelových štětovnic, “ říká Ing. Jan Jaroš z VHS.

Nejinak je tomu i na aktuálně probíhajících stavebních úpravách v prostoru koryt a zátopového území řeky Otavy a Volyňky ve Strakonicích. Buduje se zde navýšení hrází, rozšíření průtočných profilů, opevnění koryt, úpravy kanalizačních výustí a nové stavební objekty zlepšující protipovodňovou ochranu.

Při osobním pozorování jsem dospěl k názoru, že se jedná o velmi šikovné zařízení. Vetknutí ocelového I-profilu do požadovaného podloží a hloubky je v závislosti na jeho délce otázkou několika minut. Současně mě zaujala šikovnost celku jako takového, tedy včetně pásového podvozku, v jakém terénu je možné zařízení využít. Příkladně na této stavbě je to jediné řešení vzhledem k omezení přístupu a existenci vzrostlých stromů, které zcela vylučují použití vibračního beranidla zavěšeného na jeřábu.

To potvrzuje i pan Jaroš: „Řešení bez použití lan má pro nás obrovské výhody. Dostáváme se díky tomu do stísněných prostor, pod mosty, na drážních koridorech, kde nás nahoře omezují dráty, můžeme pracovat mezi kolejemi.“ A hned přidává další klady: „Máme několik standardních vibračních hlav pověšených na jeřábech. Nejen, že jsou vysoké, ale pásová technika má proti nim tu výbornou vlastnost, že dojede kamkoliv, naveze si beranicí prvky, všechno si uloží na místo a pak to rovnou zatluče. Case CX330 s beranicí hlavou Movax je ve srovnání s jeřáby omezen pouze výkonem.“

Na jeřábech používá VHS České Budějovice těžká beranidla, která jsou schopna zatlouct 16-metrové štětovnice, Case CX330 s hlavou Movax, která je dle dostupných informací v této velikosti v České republice přítomna v jediném kuse, si poradí s délkou prvků „jen“ 8 – 9 m. Na druhou stranu má hydraulika rypadla velkou přednost ve schopnosti udržet zatloukaný prvek v požadované poloze, i když pod zemí narazí na nějakou překážku. To jeřáb nedokáže, často se stává, že v takovém případě se prvek začne naklápět nebo takzvaně „odjede“. I díky tomu má rypadlo v porovnání s jeřábem o něco vyšší produktivitu.

Zajímavým procesem je i samotné osazení vibrační hlavy Movax SPH 80 na rypadlo Case CX330, který rozhodně není triviální záležitostí. Rypadlo se muselo před osazením beranicí hlavy „vytunit“. Má upravenou a posílenou hydrauliku kvůli většímu požadovanému průtoku a nutnosti pohybovat ramenem za chodu beranidla.

Přestože je rypadlo vybaveno mechanickým rychloupínačem, hadice jsou kvůli vysokému tlaku přišroubovány bez použití rychlospojek, a tak výměna za lžíci trvá zhruba hodinu až hodinu a půl. Tyto prostoje však nejsou nijak časté, poněvadž rypadlo z 80 až 90 % veškerého pracovního času jen a jen beraní.

„Nyní jsme k rypadlu nově pořídili drticí lžíci na odpady, u které jsme využili velkého průtoku hydrauliky stroje. Společně s kladivem a nůžkami nám Case CX330 plní funkci drticí linky. Ale to se týká spíše zimních měsíců, kdy ho posíláme na některou z našich skládek. Základem jeho práce zůstává beranění. Jde o to využít techniku co nejvíce. Nejde o techniku samotnou, ale o strojníka a práci pro lidi,“ uzavírá Ing. Jaroš své poznatky k zajímavé kombinaci, kterou firma VHS - Vodohospodářské stavby získala s podporou Evropské unie.