„Na stavbě máme každý den kolem deseti strojů. Záleží, co se zrovna dělá. Už máme položenou hlavní část kanalizace, teď se zaměřujeme na konstrukční vrstvy vozovky. Déšť nám to sice komplikuje, ale kus práce jsme nahnali v létě, takže termín zatím stíháme,“ říká hlavní stavbyvedoucí Miloš Raab z firmy FIRESTA-Fišer.

Na jámě pro přípojky inženýrských sítí k okolním domům právě pracuje Martin Streit v modrém pásovém bagru Kobelco SK 235 SR. „Do hloubky má dosah šest a půl metru, takže se dostanu až naspod šachty,“ pochvaluje si. Hlavní výhodu stroje ale vidí v jeho obratnosti. „Mám zkrácenou verzi zadní části bagru, takže při otáčení zadek přes pásy přečnívá asi jen o půl metru. Umožňuje tak mnohem lepší manipulaci například v křižovatce, nebo vedle chodníku. Délku nahrazuje výška, takže nemá problém ani se stabilitou,“ pochvaluje si Streit. Jemu ani jeho stroji přeháňky při práci nevadí. „Za sucha mu totiž strašně vržou pásy a lidi v okolí potom nadávají,“ směje se bagrista.

Na deštěm zmáčeném povrchu je jako doma také pásový Caterpilar 308 D. „Co můžu o svém stroji říct? Je žlutý. Co víc může žena o bagru potřebovat vědět,“ usmívá se jeden z pracantů po dotazu na technické vlastnosti stroje. Ihned se ale rozpovídá. „Dobře jezdí na měkkém povrchu, takže tahle deštěm zmáčená hlína na staveništi mu nedělá problém. Gumové pásy jsou navíc ohleduplné k povrchu, takže může bez problémů jezdit i po asfaltu,“ upozorňuje muž. Jeho Catterpilar má na zdejší rekonstrukci zvláštní úkol. „Lámacím ramenem může kopat i do boku, takže jezdím kopat tam, kde se větší stroje nedostanou,“ ukazuje.

Bagry se ale staveništěm nepohybují jen po pásech. Lžíci kolového rypadla Zeppelin ZM 12C zrovna pokládá Petr Kachlík. Stroj, který zdědil po kolegovi obsluhuje přes deset let. „Skvělá je na něm jeho stabilita. Nemusí se patkovat, takže manipulace u výkopů je mnohem rychlejší,“ vyzdvihuje Kachlík. Dodává ale, že jako každý stroj má své mouchy. „Už se na něj nevyrábějí náhradní díly, takže si musím pomáhat, kde se dá. Například lanka nebo písty musím shánět jinde, ale co se dá dělat,“ krčí rameny muž.

Známky nedobrovolného tuningu ale na stavbě nese více strojů. Kolový nakladač ZTS UNC 750 má místo kličky od kabiny mosazný kohoutek z vodovodu. „Je to záměr, stejně jako popraskané čelní sklo, které způsobuje prvotřídní lom světla,“ utahují si ostatní strojníci ze svého kolegy a utíkají posouvat stroje, aby kolem projelo auto popelářů. „Také firmy z ulice mají na staveniště vjezd povolený, ale občas je to komplikované udržet lidi, aby se nemotali mezi stroji,“ upozorňuje stavbyvedoucí Raab. Omezení pro auta i pro chodce ale budou muset lidé vydržet až do konce června 2015, kdy bude více než dvou set milionová stavba u konce.

Foto a text: Anna Fajkusová